Horolezecká píseň (tý?)dne 3 - polárnický tuplák

Tentokrát padnul los do příbuzné polárnické kategorie. A to dokonce hned na dvě moje oblíbené písně. Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat a nebo Když táhne bílý losos peřejí. Tomu, kdo není znalec nebo to ještě studiem našeho zpěvníku nezjistil, tomu jsem právě odhalil tajemství další vtipné repliky Varla Frištenského z Cimrmanova Dobytí severního pólu. Ve skutečnosti se totiž jedná o jedinou píseň a to Píseň severu.

Píseň severu je prostě stará trampská klasika. Poprvé spatřila světlo světa ve čtyřicátých letech v Brně a okamžitě se stala hitem. Hudbu má na svědomí Pavel Milan a text Viktorka Bárová.

Pavel Milan se ve skutečnosti jmenuje Jan Plichta. Byl to dirigent, violista, pedagog a trochu i skladatel. Ve dvacátých letech se stal dirigentem ostravského rozhlasového orchestru a šéfem hudebního programu ostravského rozhlasu. Má na svědomí pár smyčcových skladeb, operet a – trampských písní. Dlouhotrvající, možná doživotní, příjem mu přinesla až Píseň severu. Možná by mu přinesla i slávu. Jak ovšem prozradil jednomu svému žáku „Přece se pod takovou blbost nepodepíšu vlastním jménem.“ Co se týče Viktorky Bárové, tak to je taky chlap – dr. Jan Šustek a víc nevím.

Jako první jí nahrála brněnská Zelená sedma, tak si tenhle kousek poslechněte v původním znění, bez titulků, aspoň s obrázky.

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=plnr4lYksek

Abyste neřekli, že jsem vás ošidil o tuplák, tak si ještě poslechněte od toho Cimrmana Píseň proti trudomyslnosti. To každý zná, tak co bych o tom psal.

http://www.youtube.com/watch?v=j0fd30k54eM