Horolezecká píseň (tý?)dne 7 - Vysockij
Poslední slanění je vyhlášené, tak ať se po prázdninách ještě trochu kulturně povzneseme a s repertoirem seznámíme.
Hned dvě ultrahorolezecké písně v našem zpěvníku má na svědomí prostřednictvím Jarka Nohavici legendární moskevský rebel s hlasem drsným jako jarní firn - Vladimír Vysockij. Známou Píseň o příteli a Vrcholek.
Vysockij nemá na svědomí jen tyhle dvě, ale ještě asi tři další. Ale k těm bohužel nejsou texty v češtině nebo alespoň ne texty, které by v češtině šly do huby tak dobře, aby se dali zpívat. On sám to taky nebral jako písně, ale recitaci svých básní za doprovodu kytary. A první sbírka jeho básní, Zaklínač hadů, která vyšla v Moskvě až čtyři roky po jeho smrti, je uvedena slovy „Tato kniha není zpěvník...“. Takže je to vlastně v pořádku.
Cože tolik horolezeckých písní? Vladimíra Vysockého znají všichni jako zpěváka, básníka, ale byl to taky vynikající herec. Jako herec začínal a ten zpěv, ten přišel až pak. V roce 1966 se zúčastnil natáčení horolezeckého filmu Vertikal o výstupu na nezlezený Kavkazský vrchol Or-Tau. Výstup, bouře, boj o život, je to prostě drama, ve kterém Vysockij hraje radistu Voloďu. Natáčelo se přímo na Kavkaze pod Elbrusem. A tam také pod dojmem vyprávění horolezců propadnul kouzlu horolezectví, tomu, že horolezci jsou, aspoň v těch horách, ti poctivý, stateční, rovní chlapi. A hned namístě o tom napsal několik písní (teda správně básní) a čtyři z nich se hned ve filmu objevily. Že by sám lez, to těžko. Při jeho tempu a způsobu života by to snad ani nešlo.
Při vší úctě k Jarkovi, originál je prostě těžko překonatelný. A tady ho navíc máte i s úryvky filmu (čtyři písně v jednom videu). Ale nedá mi to a pro změnu tady je to jen s kytarou, což tomu podle mě prostě sluší víc.
Ve filmu jsou právě Píseň o příteli a Vrcholek. Pak je tam taková horsko-válečná vložka, která bez shlédnutí celého filmu působí trochu divně. A na konec Loučení s horami. Chybí tam Skalolazka a K vrcholu. A i toho Jarka si poslechněte, ať víte o čem to je. Píseň o příteli a Vrcholek.
Kdo z vás neslyšel otázku: Která hora je nejkrásnější? Často se na ní odpovídá citátem z Vysockého „Nejkrásnější je hora, na které jsem ještě nebyl“ (že už jste to někde slyšeli?). Jsou to verše z refrénu Loučení s horami. Ono je to v originále trošku jinak, ale tím si přece nebudeme tak pěkný citát kazit.