Moravský kras

Moravský kras lze rozdělit na dvě velké oblasti. První je kde se leze a druhá je ta kde se také leze, ale podstatně méně. Tato skutečnost souvisí především s kvalitou skály a s ní spojenou kvalitou fixního jištění. Mezi první patří např. Sloup, Krkavčí skála a Holnštejn, mezi druhé pak Žleb. Na Holštejně jsou většinou pouze těžší cesty a tak svůj výběr omezím na Sloup a Krkavčí skálu. Pozor na to že ve Sloupu je skála snad oklouzanější než na Srbsku.

Doporučené cesty

Plechy

• Čima - 7 (Původně M. Grois, R. Hýsek 1958) - Sloup, Hřebenáč
• Klasická cesta po hraně hřebenáče. Nejtěžší je překonat převislou hranu na začátku, která vyhazuje jedna radost.
• Roh - 5 (J. Buchníček, O. Hlavenka 1942) - Sloup, Hřebenáč
• Teda myslím si že je to cesta roh, protože je to klasika která se na Hřebenáče leze asi nejvíce. Nástup je v koutě pak mírně doprava na hranu s nejtěžším místem a dolez po oblinách na vrchol.
• Květy zla - 6 (Z. Konečný, I. Bajer 1983) - Sloup, Nad poustevnou
• Hezká často lezená cesta, klíčové místo je někde uprostřed.
• Indie - 6+ (Původně VI, A1, R. Hýsek, M. Grois 1958) - Sloup, Indie
• Klasika na Indii, poměrně oklouzana, exponovaná a moc hezká. Klíčový je převis přibližně v polovině.
• Převísek - 7- (J. Šustr s druhy 1986) - Krkavčí skála
• Klíčové je jak jinak překonání převisu. Dále je to už hezké lezení až na štand.
• Stěnava - 7- (Původně V, A1, E. Křivý, F. Ertl 1937) - Krkavčí skála
• Úvodní část lze kombinovat s předchozí cestou. Vršek je potom parádní vzdušné lezení.
• Direttissima - 5+ (A. Flek, B. Zuzan 1944) - Krkavčí skála
• Klasická cesta na Krkavčí skálu bez větších záludností.