Štubajky s Márou 12. - 14.1. - Schrankogel
Přihodila se mi minulý týden v pátek událost, o které jsem se rozhodl podělit s p.t. členstvem a čtenářstvem formou krátkého článku. V pátek dopoledne (což je neobvykle pozdě, obvykle rozhodnutí padne již ve čtvrtek odpoledne) jsem se rozhodl, že pojededu o víkendu na skialpy. Zavolal jsem na blind starýmu pardálovi Márovi a on na to kývl, takže jsme vyrazili jako za starých dobrých časů. Máru spousta z vás zná osobně vy ostatní určitě aspoň z legend a vyprávění.
Ubytovali jsme se na vintráči Amberger Hütte, která je téměř celoročně otevřena, jen v lednu má pauzu. Cesta na chatu je snadná, na jaře by se dala jet na kole s lyžema na zádech, v zimě skoro snad i na dobře namazaných běžkách, jak je ta cesta mírná. Cestou na chatu je alm s hospodou, dá se zastavit na kafe nebo rádlera.
K cílům samotným:
Dva cíle se přímo nabízejí a pokrývají víkendovou akci; tyto cíle jsme zvolili i my: kopec Kuhscheibe (3188 m) na sobotu a Schrankogel (necelých 3500 m) na neděli. Z úbočí obou dvou je pohodový, nenáročný sjezd. Jen na Kuhscheibe je krátký dolez po skalkách, zatímco na Schrankogel se jde dlouhým východním hřebenem (místy I UIAA) na mačkách, a to téměř 500 výškových metrů.
Extrémní lyžaři mohou zkusit sjet 50° strmou SV stěnu Schrankogelu téměř až ze samého vrcholu. Stěna vypadala na dobrém jarním firnu lyžovatelně, ale netroufli jsme si na ni s výmluvou na objektivně špatnou podmínku - krustu pokrývající sypký krystalový sníh. Na mapě zeje napříč touto stěnou okrajová trhlina, ve skutečnosti tam žádná trhlina nebyla a samotná SV stěna vlastně ve své nejsnazší linii ani není nijak vražedně exponovaná, jen je zkrátka strmá. Další možností sjezdu je za dostatku sněhu samotný výstupový hřeben - tudy jsme jeli my, s výjimkou asi 100 strmých a exponovaných výškových metrů, na které jsme si netroufli, ačkoliv byly asi objektivně sjízdné i z hlediska sněhu. Třetí možností sjezdu je rokle, která je hned na jih od zmíněného výstupového hřebene. Všechny tři možnosti jsou ale strmé, exponované a vyžadují dobrý sníh.
Lano jsme nepoužili ani na ledovci, ani během výstupu.
Další možnost zajímavé túry je hora Wilde Leck, která má dlouhý nelyžařský dolez, a to buď normálkou - JZ hřebenem za II - III, anebo prý krásným V hřebenem za III - IV UIAA.
Když o tom tak přemýšlím, tak by se na Amberger Hütte dal udělat víkend skiextrému, protože krom zmíněných linií ze Schrankogelu je zde ještě jeden tajný tip, o kterém jsem nenašel jedninou zmínku na webu, ale přesto ta linie vypadala lákavě a lyžovatelně. Jedná se o rokli z Westliche Schwarzenbergspitze, která vede podél západního hřebene této hory a je do ní krásný výhled během nástupu pod Schrankogel. Vypadá to jako klasický tatranský sjezd 45° strmou roklí, která je v horních partiích celkem úzká, v jednom místě se zužuje (může zde asi být malý ledový práh) a dolez na samotný vrchol bude krátký,skalní, cca za II UIAA.
Sumasumárum bych klidně na tuhle chatu ještě jednou vyrazil někdy v květnu, na kole, čistě za účelem sjezdu zmíněných těžkých linií.
Dalšími navštěvovanými cíli je celá plejáda vrcholů na jižním okraji ledovce Sulztalferner. Tyto vrcholy myslím ale nemá smyslu dobývat z Ambergerhütte, protože jsou na okraji lyžařského střediska, což kazí jejich estetickou hodnotu. Kdo by se na ně ale přesto chtěl vydat, ať je raději dobývá z chaty Hochstubaihütte, za nástupu podpořeného lanovkou ve středisku Stubaier Gletscher. Tento podnik je vhodný pro mimosezónní skialpy, neboť nejnižší výška, do které se dostanete, je cca 2950 mnm (resp. pokud níže, pak to bude na uměle vysněžené sjezdovce) a pro tento scénář lze doporučit i zmíněný Wilde Leck. Přechod z lyžařského střediska do divočiny se realizuje přes sedlo Daunjoch (západní hang může být bez sněhu), nebo sedýlko Daunscharte (nahoře krátké slanění z připraveného štandu, níže strmý sjezd na lyžích nad velkou odtrhovou trhlinou + hledání sněhových mostů přes ni).
K aktuálním sněhovým podmínkám: sněhu není moc, ale stačí. Vesměs je všude, s výjimkou strmých exponovaných vrcholových svahů, kvalitní prašan.
Winterraum byl přeplněný, chata je na velmi atraktivním místě, proto není od věci zauvažovat nad spacákem a károškou.
Vyražte, než to zase všechno roztaje!
Hoře zdar
Honza