Akademický klub alpinistů Praha

moutains image
Napsal uživatel Honza Plocek dne Po, 10/10/2011 - 08:39

Kotýz - utajená perla Českého krasu

Oblast regionálního významu, významem srovnatelná cca se Sv. Jánem. Bude vzbuzovat extrémní emoce - někteří ji budou velebit pro krásu, délku, neolezenost cest a husté jištění, jiní ji budou zatracovat pro lámavost. Nicméně je třeba zde lézt právě proto, aby se to trochu olámalo. Klasifikace je u většiny cest uzavřená šestistupňová UIAA s hákováním, což znamená, že pětka může být opravdu "nesmírně těžká". Několik moderních současných cest má již klasu normální, RP klasa i u starších cest je taky v db na Lezci. O obtížnosti taky vypovídá počet skob použitých prvovýstupcem - uvedeno v průvodci. Dobře si zalezou cca šestkoví lezci trochu zvyklí na spáry, ale na své si přijdou i čtyřkaři s morálem. Vzhledem k tomu, že staré skoby jsou doplněny novými borháky, jsou těžká místa cest vhodná k hákování.

Poloha: Kousek od Berouna. Parkování v Havlíčkově mlýně, odtud slabej kilák proti proudu potoka, skály jsou vidět z údolí.

Charakter lezení: Neolezené, ssavé, hrubé vápno. Spáry, kouty, komíny, bočáky, převisy, ale i normální chyty. Vytrvalostní, kolmé, exponované, v některých místech až pískovcové lezení. Skála místy sestává z jakýchsi kostek, které tvoří dobře beroucí, často však lámavé chyty.

Jištění: Obecně staré skoby pochybné kvality, nyní je však oblast intenzivně přejišťována borháky. Ty nejhezčí cesty jsou již po bh, které jsou tak nahusto, že je lezení navzdory lámavosti v podstatě objektivně bezpečné. Nebezpečí je spíše pro jističe - neustále létají kameny - přilbu s sebou. Hejblata nicméně taky s sebou - přestože jsou bh nahusto, místy může být třeba ještě dojistit. Také jsou zde ještě nepřejištěné cesty. Možnosti zakládání vcelku dobré.

Velikost: Cca 40 cest, výška v nejvyšší části 30 - 40 m. Je zde Z a J stěna - lezena je především ta jižní, na západě je cca dalších 30 zakázaných a navíc údajně zarostlých a neodjištěných cest. Nejhezčí a nejdelší cesty se zdají být kolem sloní hlavy - na fotce je vidět jako  hladký útvar v horní části masivu cca v půlce. Najde se zde nejméně 10 opravdu pěkných cest.

Průvodce: Průvodce je zde.  Seznam i novějších cest se soudobou klasifikací na webu ČHS.

Táboření: Nahoře na náhorní plošině by se asi dalo, vzhledem k poloze však pro Pražáky netřeba. Voda zde není.

Lezení povoleno:

  • Jižní stěna 1.7. - 28.2. všude
  • V západním sektoru se nelze
  • Skály Jižní stěny vlevo a vpravo od Sloní hlavy, mezi cestami "A zase nic" a "Sestupovka" celoročně.  Lezecky nejzajímavější cesty jsou právě tady.

Důvodem zákazu do půlky léta je hnízdění ptactva, hnízda tam skutečně jsou, nejde o nějakou buzeraci.

Doporučené cesty

Honza: z toho co jsme zatím lezli bych doporučil:

  • Odyssea (V), spíš za šest. Kolmé a rozmanité lezení lámavou skalou.
  • Pegas (V+). Dobré pro někoho, kdo si chce vyzkoušet těžký úzký komín na dobrém jištění. Nástup lámavý, komín pevný.
  • Rondo (V+)
  • Svátky trpělivosti (V+ A0, RP 6+) vypadají jako jedna z nejhezčích cest v oblasti. Strmé, exponované, zakončené převislou koutovou spárou, která je těžší, než se zdá být ze země. Lámavé jen místy. Délka cca 35 m. 

Kulička: 

  • Pilíř Keltů pravá varianta (V-) Hezké relativně nelámavé. Stěnkou (bh) na poličku, odtud se dá buď komínkem (hezké, lze jistit) nebo vpravo víc ve stěně (borhák). Z komína nebo stěny pořád nahoru koutem (skoby, bh, vklíněnce).
  • Vosí hnízda (V) Podle Algeny naprostá místní klasika kterou by měl každý vylézt. Jištění je částečně původní (zabetonová skoba, orezlý kroužek,...) (vzhledem k západu slunce jsme dolezli jen do poloviny)
  • Sokolík (IV) Sokolík v dosti pevné skále.
  • Panoptikum (IV+) Subjektivně nejlehčí cesta v oblasti skutečně za 4.
Matěj: 
  • Horymírova (V) Popis cesty začíná takto: Lámavým koutkem asi do poloviny stěny....      Nenechte se tím zastrašit, lámvé je tu stejně téměř vše. Koutem je to trochu do kopce a tak si pak za odměnu užijete vzdušnějšího slanění.
  • Jelínkův most (V) Parádní cesta a lezeckej počin. Stěnkou a komínkem pod vklíněný balvan, smyce.  Přilba  může při výlezu  dost překážet (řešil jsem to sundáním a po výlezu nasazením). Hladce přes balvan a hurá do rozporového vrcholového komínu. Chrochtačka!