Akademický klub alpinistů Praha

moutains image
Napsal uživatel Milan Klášterka dne So, 01/14/2012 - 17:07

Triglav 2012

Prvotní myšlenky, které jsme probírali s Matějem M. při lezení, směřovaly k zimnímu výstupu na Dachstein. Nepřízeň počasí nás donutila změnit plány a tak jsme hledali ve stejném termínu podobně obtížný i časově náročný vrchol. Bohužel Matěj pro zdravotní důvody akci odpískal.

Triglav. Byl to jako dar z nebes. Počasí v celém Rakousku jako přes kopírák. Sněží týden a ještě týden sněžit bude. Při pohledu na facebook jsem zahlédnul Kamču vyfocenou na nějakém hezkém skalním vrcholu s nápisem Triglav. Při pohledu do mapy jsem se podíval i na počasí. Zázrak. Sněžilo týden předtím a od pátku 6.1 slunečno ovšem se silným větrem, což nás neodradilo.

Kdy: 05.01.2012 - 07.01.2012
Skupina: Milan Klášterka, Tomáš Sancho Jansa, Jakub Sláma
Cíl: výstup severní stěnou na Triglav

Triglavski dom

Triglavski dom

 

Čtvrtek 5.1.2012

Ihned po čtvrteční schůzi kde Kulička měl přednášku o lavinách, jsme nasedli ve 23:30 do auta a vyrazili přes Linec a Salzburg k Triglavu. Čas trasy google tvrdil 7 hodin. Na rakouské dálnici ležena vrstva sněhu a sněžit nepřestávalo. I přes velkou snahu silničářů byla situace nezvladatelná. Na silnicích první třídy byly ledovky.

Pátek 6.1.2012

Přes Villach jsme dorazili do Slovinské vesnice Mojstrana, přes který jsme projížděli k „Alžejov dom“. Odkud jsme se chtěli přes Tominskovu ferratu na vrchol. Ovšem za vesnicí se silnice zúžila a koukáme, zákaz vjezdu. Vracíme se do Mojstrany a jdeme na místní poštu se poptat. K našemu štěstí zrovna přišel nějaký postarší pán a úřednice ho s úsměvem pozdravila a vysvětlila naší situaci. Pán přísně pozvedl pravé obočí a poměřil si mě a Sanchu pohledem od hlavy až k pohorkám.

Vysvětlil nám, že ferrata je pod sněhem a že nám výstup v tam silném větru (<40km/h) severní stěnu nedoporučuje a navrhnul nám alternativní pěší výstup. V 9 ráno obracíme auto a jedem na parkoviště „Kovinarska koča“ kousek za vesnici.

Cesta k plánované chatě „Triglavski dom“ nám trvá velmi dlouho. Jakub nestíhá a dlouho na něj čekáme. Na rozcestí, kde jsme plánovali být ve 12 hodin, jsme v půl třetí. Kubovo nové boty, které nestihnul vyšlápnout a kolena, která vypověděla službu, ho donutili se vrátit se slovy: „kluci, zdržuji Vás a se mnou tu chatu nedáte ani do půlnoci. Kolena mi nedovolují jít dál.“

Po čtvrté hodině jsme objevili chatu Prgarca v 1763 m n.m. V zadní části chaty je otevřena malá zimní místnost o dvou fošnách pro spaní. Vzhledem k faktu, že jsme se bořili po pás v čerstvém prašanu a na vrchní chatu bychom neměli šanci se dostat, přespáváme zde.

Sobota 7.1.2012

Cesta na Triglavski dom (cca 2515m n.m.) nám zabírá v čerstvě napadaném prašanu okolo 5 hodin. Sněhu od kolen po pás, velmi vyčerpávající chůze. Kolem probíhá muž od horské služby na skialpech a vidí nás zabořené ve sněhu. Říká nám, ať se vrátíme, že tato cesta není pro pěší a že se na vrchol nemáme šanci bez skialp v čerstvě napadaném prašanu dostat. To ovšem nezná Sanchu. V něm to rozdmýchalo oheň ve vnitřním kotli a stal se z něj nelítostný buldozer ženoucí se za tím srábkem v červené bundě se slovy: „jen počkej, to se ještě uvidí.“

Chata Triglavski dom funguje celoročně. Je zde zimní místnost a meteorologická stanice. Odtud se na vrchol dostává ferratou přes Malý Triglav po zajištěném hřebeni. V létě velmi snadná cesta a ferrata souží spíše jako zábradlí nežli jištění. V zimním období byl celý vrchol i s ferratou pod sněhem a ledem. Výstup tedy bez jištění pouze o cepínu a mačkách. Ukazatel říkal, že za hodinu jste na vrcholu. My se vrátili zpět na chatu až po třech hodinách.

Ještě ten den se vracíme kolem chaty Prgarca k autu, kam dorážíme po setmění před 19 hodinou.

Pohled z Triglavu

Pohled z Triglavu

 

Technické informace:

  • Stav tachometru: cca 1200 km
  • Rakouská dálniční známka: 10 Euro
  • Rakouský tunel: 10 Euro - jedna cesta
  • Slovinský tunel za Villach: 6,5 Euro - jedna cesta
  • Slovinsko má levnější pohonné hmoty nežli Rakousko

Slovinský tunel se dá objet bez větších problémů po staré cestě. Ta vede z Villachu po rakouské silnici 109 přes hranici na slovinskou silnici 201 do vesnice Podkoren a dál do Kranjska Gora. Silnice ovšem přes zimu může být nesjízdná kvůli sněhu a ledu ve velkých sklonech. My měli stěstí, že silnice byla suchá po průjezdu silničářů prohrnutá a posypaná.