Lechtalské Alpy - Steinseehütte aneb hory (nejen) pro začátečníky
Nohu mám v gypsu, lézt nemůžu, tak to bych moh napsat to, co jsem chtěl už před dvouma rokama.
Před dvouma rokama jsme zase s Radkou přemýšleli, kam tentokrát pojedeme v létě na hory. Alpenverein ani přebytečné peníze ten rok nemaje, byla hlavní kritéria výběru jasná: cena ubytování na chatě a vzdálenost. A z toho vypadly Lechtálské Alpy a Steinseehütte.
Lechtálské Alpy vyrostly asi 50km jihozápadně od Garmische nad městečkem Imst (kdo sleduje závodní lezení, něco mu to řekne). Chata u Steinsee má snad všechny „P“, po kterých touží začínající nebo líný horolezec.
Příznivé ceny ubytování. Na lágru za 12 éček pro „nichtmit“, pro „mit“ pak pouhých 6 éček.
Přijatelný Přístup od Parkoviště. Udává se čas 2,5 hodiny a tenhle limit jsme s lehkou rezervou splnili i dost volnou chůzí. Příjezd na parkoviště je trochu dobrodružný. Po strmé štěrkové cestě projedete skalní bránou a vytrvale stoupáte a stoupáte. Když to zvládla naše fabie 1.2 ... Ale jak se tu vyhýbá aniž by se jedno z aut skutálelo až do Imstu, to se mě neptejte. Naštěstí jsme to nemuseli zkoušet.
Mloci jsou vylezlí, když je přijatelné chladno, zataženo a vlhko. Když je sluníčko a teplo, jsou zalezlí. Každý den jsme vyděli spousty mloků. A když budete mít štěstí, zastihnete tu drážďanský horolezce, co vám budou z nostalgie nad lezením v Ráji nebo přítelkyní ze Žižkova kupovat pivo, polívku a žetony do sprchy (nebo jestli hned poznali, že si budem večeři vařit za chalupou...).A to i pro ty, co se v horách teprve rozkoukávají a nemusí se u toho hned zabít. Je tu dostatek cest obtížnosti 3 – 5 s vynýtovanými štandy, s částečně i úplně vynýtovanýma dýlkama. Dokonce je tu i cesta za 3-, většinou 2 a 1, co má štandy. Kdo by se nudil, je tu i pár těžších kousků. Nástupy jsou tak 1 hodinu od chaty. Kromě toho je tu navrtaných i několik klettergarten s jedno a dvoudýlkovýma cestama a jedna feráta. Průvodce je v chatě k zakoupení za pár šušňů nebo vám ho prostě večer půjčí k obkreslení. Navíc na stránkách chaty je pěkný virtuální skoroprůvodce, podle kterýho by se při troše snahy dalo lézt taky. Že jsou tu v okolních stěnách i cesty pro alpské fajnšmekry, kde nýt nepotkáte, o tom svědčí fotky na chatě. Tady už je to s průvodcem slabší. Něco je na ČHS, ale spíš nic než moc.
Díky pohádkové předpovědi „dneska hnusně, zítra hezky“ jsme strávili tři dny pozorováním mloků (například v sousední dolině už nejsou) a na lezení nám tak zbyl jen jeden den. Vylezli jsme si údajně jednu z nejhezčích cest tady Südwand, 5- na Steinkarturm. Cesta je celá vynýtovaná. Můj jediný problém byl, co necvakat, aby mi netáhlo lano. Opravdu stačí jen expresky (radši trochu víc než deset, pokud chcete cvakat všechno) a smyčky do štandů. Dole a nahoře trochu rozlámané (což je takový standart), ale jinak krása. Sestup skáče bába s nůší a ve žlabu se radši přidrží ocelového lana. Hned vpravo vede další hvězdičková čtyřka südostkante, ta už je vynýtovaná jen občas. A populární jsou i cesty na pěkně tvarovanou věž Spiehlerturm.
Až vás nebudou bavit hory, můžete sjet dolů do Imstu. Imst je místo horským i jiným sportům zaslíbené. Kromě hor za barákem je tu okolo samozřejmě dost klettergartnů. Pokud si v nich chcete malinko zalízt, měli byste zvládat šestky. Pokud si chcete zalézt víc, zvedněto to na sedmičky. My jsme zajeli na klettergarten Putzen, která jednou ze dvou, kde je i pár lehčích kousků. Kdyby bylo fakt hnusně je vedle kempu umělá stěna. Sto metrů za kostelem začíná krásná soutěska Rosengartenschlucht. Kdo už má dost, může si jí jen projít a nahoře se vykoupat. Kdo dost nemá a leze hodně dobře, najde tam i lezení. Kdo tak dobře neleze, může zkusit canyoning. Samozřejmě se tu okolo dá běhat, bajkovat, raftovat, v zimě lyžovat a vůbec. Tráva je zelenější, ulice čistší, policisté usměvavější a servírky prsatější. No prostě se sem odstěhujte.
Užitečné odkazy
www.steinseehuette.at - stránky dotyčné chaty
www.climbers-paradise.com - šikovné stránky s přehledem a většinou i průvodci nejen po klettergartnech v Tirolích